Jak si nenechat ujet Hyperloop I.

Článek + podcast

Jak si udržet informační náskok a být připravený na budoucnost komunikace?

Třídílný návod na to, jak číst a vzdělávat se o marketingu a komunikaci. Jak si na to najít čas v hyper zrychlené době, jak poznat dobré zdroje od balastu a jak si z těch dobrých zdrojů odnést to nejdůležitější.

Poslouchejte i jako podcast:

Marketing a komunikace je jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů. Je to kvůli zrychlujícímu se vývoji technologie, která má vliv nejenom na lidi samotné (ke kterým komunikujeme) ale i na produkty, které denně používají a díky kterým naši komunikaci konzumují.

To, co nás učili ve škole, bylo už tehdy tak 8 až 10 let stará praxe. Vemte si to — agentura udělá velmi úspěšnou a objevnou marketingovou kampaň. Rok trvá, než se její case study dostane na nějakou konferenci. Další rok zhruba trvá, než dostane ocenění. Pak se o ní chvíli píše v odborných médiích. Za další dva roky se dostane do akademické publikace či diplomové práce, pravděpodobně pouze jako zmínka. Další rok trvá, než si tu diplomku přečte někdo povolaný na škole a ještě jeden rok, než navrhne, aby se ta praxe dostala do sylabu některého z předmětů. A pak to trvá další rok nebo dva, než se tam dostane. To je realita — to, co nás učí na škole (a nejenom na těch marketingových), je z velké části deset let staré. Jenomže — vemte si, jak se za posledních 10 let změnil marketing jenom pod vlivem Facebooku, který se do Česka dostal v roce 2009. To není kritika škol. Snažím se vám jenom vysvětlit, že pokud se nebudete neustále vzdělávat, obor vám uteče. A to velmi rychle, během pár let budete pozadu. Není to o tom, že vám ujede vlak. Tohle je Hyperloop. Když do něj nenaskočíte teď, je pozdě.

Informací je na světě dostupných více než dost. Stalo se to díky tzv. “digitální supernově” o které píše Thomas Friedman v knize Thank You For Being Late. O té ale zase někdy jindy. Jedním z negativních jevů digitální supernovy je spousta online obsahu, který je nekvalitní či dokonce nepravdivý.

V druhém dílu tohoto seriálu se tedy dozvíte můj osobní a prověřený seznam médií, článků, newsletterů profilů na sociálních sítích či osobností, které sleduji a od kterých čerpám vědomosti. Některé z nich jsou zpoplatněné, ale naprostá většina je jich zdarma.

Ve třetím dílů seriálu vám prozradím moje nejosvědčenější techniky, jak si reálně zapamatovat to, co jste právě přečetli a převést to do každodenní praxe. Mnoho z toho, co čteme, totiž na papíře vypadá inspirativně, ale uvedení do praxe je skoro nemožné. Řeknu vám jak na to.

Dnes se ale pojďme podívat na to, na čem většina pokusů o pravidelné vzdělávání ztroskotá. Váš čas.

Čas na to máte, otázka je ovšem kdy

Tak teď na rovinu — čas na to máte. Vždycky. Jediná výmluva pro mě je, pokud jste máma od malých dětí, co dělá fulltime, má invalidního manžela a stará se o pomočující se babičku. Jinak na to čas máte. Ať už o víkendu, během pracovního oběda, v tramvaji nebo po večerech. Dokonce i při řízení auta se dají poslouchat podcasty.

Je samozřejmě správně, abyste si nechali svůj volný čas ve kterém relaxujete. Učení je totiž stejně namáhavé jako práce a nemáte ho dělat v čase, který jste si vyhradili jako relaxaci (pokud pro vás učení ještě není tak atraktivní zábava jako pro mě). Nechci po vás, abyste si četli o marketingu místo sledování romantické komedie s vaší přítelkyní. Nechci, abyste po cestě do kina s přítelem sjížděli v tramvaji poslední newslettery na smartphonu. Nechci po vás, abyste na procházce se psem poslouchali podcast.

Vyplývá to z toho tedy jasně — vzdělávání se je integrální součástí vaší práce. V momentě, kdy si to uvědomíte, uvidíte, že se na něj dokonce těšíte. Protože je osvěžující dozvědět se nové informace a vědomosti na rozdíl od práce, která občas může být monotónní nebo minimálně ne vzrušující.

Druhým krokem je naplánovat, kolik času reálně můžete a potřebujete věnovat vzdělávání. Osobně doporučuji uvažovat v týdenní relaci. Tedy — kolik hodin času si můžete číst? Studovat, vzdělávat se? Já osobně tomu věnuji jeden den týdně. Je to hodně času, ale kdo jiný než stratég by se měl neustále vzdělávat. Než jsem si poprvé uvědomil, že se musím každý týden vzdělávat, bylo to výrazně méně. V agentuře, kde jsem tehdy pracoval, jsem si vyhádal, že se mohu každý týden věnovat čtení 2 hodiny.

To je čas, který bych doporučil první rok nepřekročit. Lidský mozek se zpočátku nedokáže soustředit více než 2 hodiny v kuse, začnete po tom být unavení a roztěkaní. Zároveň se nedivte, že ve dvou hodinách přečtete jeden, možná dva články. Nespěchejte, opravdu čtěte. Nescrollujte dolů článkem a nefiltrujte podle mezititulků jeho obsah.

Takže 2 hodiny bychom měli. Vzápětí jsem si ale uvědomil, že 2 hodiny kdykoliv v týdnu jsou zrádné. Pro ty z vás, kdo pracují v agenturách, víte, jak rychle se mění časové plány. Večer odejdete z kanceláře s tím, že druhý den budete pracovat na klientovi A a ráno se v kanclu dozvíte, že máte tři meetingy, práci pro klienta B a pro klienta C. Váš plán na 2 hodiny čtení se může pro ten den hodně jednoduše rozplynout. A ani se nenadějete, a čtení se přesunulo o týden, o dva a nakonec na začátek příštího měsíce. Protože toho klienta A musíte nakonec taky někde odbavit.

2 hodiny v pevný den v týdnu. To je to pravidlo. Stanovte si pevný čas v pracovní době, konkrétní den v týdnu. To je pravidlo pro vás, abyste vzdělávání se neodkládali. Zkuste ideálně najít čas, kdy vás pravděpodobně nikdo nepotřebuje. Pro mě to je třeba typicky pondělí — klienti mívají porady, dohánějí resty z minulého týdne a v zásadě jim celý den zabere řízení vlastního týmu, aby nahodili tu mašinu co se přes víkend zastavila. Nikdo v pondělí nepotřebuje stratéga…

Vaše čtení připraví šéfa o statisíce ročně. Stojí to ale za to?

A pak je důležité vyjednávání v pracovním kolektivu. Musíte jít odshora dolů — tento čas je stejně důležitý, jako to, že vyzvedáváte děti ze školy. Nedá se s ním pohnout. Musí vám to schválit šéf a váš šéf to říct těm kolegům, kteří by s tím časem mohli hýbat.

Samozřejmě tady můžete narazit na neochotu. Doporučoval bych začít tím, zda váš šéf chce, abyste se vzdělávali. Jeho odpověď bude velmi pravděpodobně ANO. A pak je dobré si vypočítat, co ho to bude stát, abyste se dostali do jeho kůže.

Podívejme se na to optikou social media specialisty v reklamní agentuře. Jeho hodina času se klientům prodává podle údajů AKA v roce 2018 za zhruba 1800,- Kč/h. Jeho hodinový honorář bude někde okolo 250,- Kč/h. Tzv. náklady na ušlou příležitost (peníze, za které mohla váš čas prodat + náklady na váš honorář), budou pro agenturu cca 4 100,- Kč za 2 hodiny čtení týdně. Tedy 16 400,- měsíčně nebo 196 800,- ročně. To na první pohled není úplně málo.

Nabídněte mu, že se budete o svoje poznatky dělit s ostatními. To, jestli si na to reálně ostatní najdou čas, už není váš problém. Nabídněte mu, že může stejnou částku vytáhnout z rozpočtu a poslat vás namísto toho každý měsíc na jedno či dvě školení ve vašem volném čase. Navrhněte mu, že budete psát o tom, o čem jste se dočetli, každý měsíc blog na váš web — který se bude hodit jak pro vzdělávání kolegů, tak pro dobrou image. Poslední dvě zmíněné věci vám pomohou výrazně zlepšit zapamatovatelnost informací, o tom ale až v třetím dílu. Můžete mu říct, že dobří manažeři pravidelně každý měsíc dávají desítky tisíc za vzdělávání se. Dokonce z vlastního. Mám dokonce takové mezi svými klienty a učí se rychle.

Vzdělaný zaměstnanec nemá touhu vzdělávat se jinde

A nakonec poslední argument. Podle Deloitte očekává 61% generace Z, že změní zaměstnání v nejbližších 2 letech. V Česku se interní náklady na nábor jednoho nového pracovníka pohybují v reklamních agenturách odhadem okolo 100 000,- Kč. Téměř polovina mileniálů považuje možnost vzdělávání se za klíčovou pro setrvání v zaměstnání a téměř 60% se cítí nepřipraveno na digitální průmysl zítřka. Zkuste vašemu šéfovi vysvětlit, co jsou opravdové motivátory toho, že vydržíte na vašem místě déle než 2 roky. A že se mu vaše vzdělávání velmi rychle vrátí.

A jestli i tak nebude souhlasit? Rozhodněte se sami, jestli chcete být ve firmě, která se posouvá nebo si nechá ujet Hyperloop. Zrovna teď máte příležitostí nepřeberně.

Jestli nechcete aby vám utekly další dva díly seriálu “Jak si nenechat ujet Hyperloop” tak se přihlašte do mého newsletteru.

Jmenuji se Adam Ondráček a působím jako brand developer a consulting marketer. Mám za sebou 10 let praxe praxe v reklamních agenturách i freelance. Pomáhám větším i menším firmám komunikovat a prodávat. Jsem kontra a nedělám zázraky na počkání: wearekontra.com